Internet Info, s.r.o. Lupa Root Měšec Podnikatel DigiZone Slunečnice Vitalianew Bomba Navrcholu Weblogy Jagg Woko Dobrý web Computer.cz SK: MojeLinky
Lupa.czBlogyhaloganovo

Odpověď Scia na můj článek

Ondřej Kokeš, 12. 01. 2009, 19:00 v kategorii Uncategorized,

Nejen že můj minulý článek vyvolal slušný ohlas tady na Lupě, ale dokonce mi napsalo i Scio. V e-mailu jsem dnes našel čtyřstránkový elaborát, kde se Scio ospravedlňuje a vysvětluje, co se vlastně stalo. Výsledek tedy je, že ta komise je tak nezávislá, že na ní Scio nemá žádný vliv a jediné pochybení bylo, že nebyla nejšťastněji vybraná námitková komise. Prý se to pokusí do příště napravit. Ještě že tak. To byl jediný důvod mého e-mailu Sciu a článku zde na blogu.

Jediné, co mě trochu mrzí je fakt, že ač jeden ze tří členů námitkové komise uznal chybu v zadání... byl přehlasován ostatníma dvěma a moje námitka zamítnuta. Demokracie je pěkná věc, ale ne u námitek, kde rozhodují pouze 3 lidé.

A ještě bych rád doplnil, že odvolat (alespoň co jsem četl) se k jednotlivým úlohám jde i jinde. Na MUNI, pokud se dobře pamatuji. Prý se někdo odvolával i na ÚJČ AV a námitka byla uznána.

Zde je tedy uvedený e-mail:

Scio studenty neokrádá a nepodvádí. Dodržuje stanovená pravidla

Autor Ondřej Kokeš (dále jen autor) zveřejnil na svém blogu na serveru Lupa.cz dne 24. prosince článek „www.scio.cz podvádí a okrádá studenty“ (http://halogan.blog.lupa.cz/2008/12/24/jak-wwwsciocz-podvadi-a-okrada-studenty/). Předmětem překvapivě nadepsaného článku je fakt, že autorovi nebyla v námitkovém řízení v rámci Národních srovnávacích zkoušek uznána jím podaná námitka jako oprávněná. Od tohoto faktu autor odvozuje, že se společnost Scio provinila krádeží a podvodem. Rád bych se za společnost Scio k tomuto problému vyjádřil a uvedená tvrzení uvedl na pravou míru.

Předně si dovolím v krátkosti charakterizovat Národní srovnávací zkoušky (NSZ) a institut námitkového řízení. NSZ jsou certifikované zkoušky organizované společností Scio, na státu nezávislou autoritou v oblasti evaluace výsledků vzdělávání. Podle jejich výsledků přijímají vysoké školy od roku 1998 uchazeče ke studiu. V posledních letech se počet takto spolupracujících vysokých škol zvýšil, v letošním roce se jedná o 50 fakult. Ty nejčastěji požadují, aby uchazeč v přijímacím řízení doložil výsledek v testu Obecné studijní předpoklady, který je hlavní součástí NSZ. Tento test absolvoval v prvním termínu letošních NSZ také autor.

NSZ si kladou mimo jiné za cíl učinit přijímací řízení na vysoké školy transparentnější. Proto zavedlo Scio v rámci NSZ tzv. námitkové řízení, v oblasti přijímacího řízení na české VŠ unikátní instituci. Ta umožňuje účastníkům NSZ, aby ve třech fázích podávali námitky, konkrétně k průběhu, obsahu a vyhodnocení jejich zkoušky v rámci NSZ. Námitkami k obsahu testů se přitom nezabývá společnost Scio, ale na ní nezávislá námitková komise složená z oslovených zástupců vysokých škol, studentů a odborníků na problematiku testování ve vzdělávání. Ta je ve svém rozhodování skutečně nezávislá a společnost Scio nemá možnost její rozhodnutí revokovat nebo měnit. Z povahy věci se nemůže k jejímu rozhodnutí ani vyjadřovat či ho zpochybňovat. V takovém případě by práce nezávislé námitkové komise neměla žádný smysl.

Je nutné uvést čtenáře do kontextu: podobný institut doposud není možný v žádné jiné formě přijímacích zkoušek na české vysoké školy. Jinými slovy, a taková je dnes i právní úprava přijímacího řízení, obsah přijímací zkoušky na vysokou školu nemůže být předmětem námitek ani argumentem v odvolání proti nepřijetí ke studiu. Společnost Scio tento stav považuje za absurdní, a proto z vlastní iniciativy námitkové řízení zavedla. Díky němu byla vyřešena řada nezáměrných chyb, kterým se nelze při zkouškách tohoto charakteru a šíře vyhnout, které je ale možné napravit.

Společnost Scio respektuje nezávislost námitkové komise

V tomto okamžiku má čtenář dostatečné informace k tomu, aby mohl hodnotit autorem popsanou skutečnost. Jak bylo řečeno, autor článku se zúčastnil NSZ, konkrétně zkoušky OSP. Jednu z úloh v testu považoval za chybnou a v rámci námitkového řízení vůči této úloze podal námitku. Námitka byla regulérně zhodnocena nezávislou námitkovou komisí a jako taková byla zamítnuta. Společnost Scio toto rozhodnutí zcela respektuje a podle výše řečeného nemá jinou možnost. Učinit cokoli jiného by znamenalo porušit zásadní princip námitkového řízení, podle něhož společnost Scio nemůže zasahovat do rozhodování orgánu na ní – záměrně – nezávislého.  Pravidla účasti v NSZ mluví jasně: Rozhodnutí komise je konečné a neměnné. Odvolání či použití jiného opravného prostředku proti němu není v rámci námitkového řízení možné.“ Pravidla účasti v NSZ jsou zveřejněna zde: http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/podminky.asp#namitky.

V reakci na autorovu kritiku je však nutné objasnit pozadí práce námitkové komise. Námitková komise je tvořena, jak už bylo řečeno, oslovenými kandidáty z řad vysokoškolských pedagogů a funkcionářů, z řad studentů se zkušeností s NSZ a také z řad odborníků profesně se zabývajících problematikou testování ve vzdělávání.  Záleží na ochotě a vůli oslovených kandidátů se práce v námitkové komisi zúčastnit. Účast na práci námitkové komise je honorovaná, není možné však členy, kteří účast přislíbili, nijak sankcionovat.

Práce námitkové komise probíhá tak, že se ve stanovený termín její členové sejdou, podané námitky k obsahu testů zhodnotí a rozhodnou o jejich oprávněnosti. Rozhodování probíhá hlasováním, přičemž pokud dojde k nerozhodnému stavu v hlasování, je v takovém případě námitka uznána jako oprávněná. V ostatních možných případech rozhoduje běžná nadpoloviční většina hlasů.

Uvedeným způsobem proběhlo také autorem kritizované námitkové řízení. Námitková komise rozhodla o jeho námitce poměrem hlasů 2:1 v neprospěch námitky a tímto rozhodnutím námitku zamítla. Postoj společnosti Scio k tomuto rozhodnutí byl definován výše.

Nicméně je snahou společnosti Scio dále práci nezávislé námitkové komise optimalizovat. I proto byla předem dohodnuta účast dalších členů námitkové komise, aby bylo její rozhodování podloženo větším počtem kompetentních posouzení. Složení námitkové komise pro další termíny NSZ v roce 2008/2009 se bude rekrutovat z členů, jejichž jména jsou uvedena na webu společnosti Scio: http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/vysledek/namitkova-komise.asp. Snahou společnosti Scio bude, aby každé zasedání námitkové komise proběhlo za účasti maximálního počtu členů.

Dřívější spuštění námitkového řízení

Skutečně také došlo k tomu, že námitkové řízení bylo spuštěno o několik minut dříve, jak autor uvádí. Nejednalo se však o pokus někoho „okrást“ nebo podvést, ale prostě jen o snahu zpřístupnit námitkové řízení s určitým časovým předstihem, aby se předešlo případným technickým problémům, které v případě komunikace on-line mohou nastat. Uznáváme, že toto rozhodnutí nevzalo v potaz, že se někteří účastníci s podáním námitky soustředí na okamžik spuštění kvůli možnosti získat odměnu. Námitkové řízení totiž vychází z jediného základního principu, z principu transparentnosti, který předpokládá, že účastníci zkoušky by měli mít možnost oponovat zkoušku, kterou vykonali. Stanovená odměna není smyslem této instituce, ale pouze motivací k tomu, aby se účastníci úlohami v testech skutečně zabývali.

Usuzovat proto na základě těchto neshod, že společnost Scio „podvádí a okrádá studenty“, je nepřijatelné. Společnost Scio odměnu stanovenou Pravidly účasti v  NSZ prvnímu podavateli námitky řádně vyplatila. Shodou výše uvedených okolností nebyl odměněn autor článku, který se může cítit poškozen, ale nikoliv podveden či okraden. Ještě jednou se proto za komplikaci vzniklou dřívějším spuštěním námitkového řízení omlouváme, odmítáme však výše uvedená nařčení.

Korekce některých výroků autora

V neposlední řadě bych se chtěl vyjádřit také k dalším tvrzením, kterých se pan Kokeš dopouští a která sice nesouvisí se samotným předmětem článku, ale byla vyřčena pravděpodobně s cílem zvýšit poněkud bulvárním způsobem závažnost celé věci. Bohužel se často nezakládají na pravdě. Vycházím z citací v textu:

1)   (...) „www.scio.cz (ano, to je název společnosti) se před nemálo lety rozhodlo převzít část české školství“ (...)

Společnost Scio se k ničemu takovému nerozhodla a k převzetí jakkoliv velké části českého školství se nechystá. České školství je veřejný statek, na němž se podílí jak stát, tak občané, ale samozřejmě i občanská sdružení nebo soukromé společnosti. Společnost Scio není rozhodně jediná. Její účast je však vymezena zákonným způsobem a společnost Scio z tohoto rámce nikdy nevybočila. Služby, které společnost Scio nabízí, nabízí zcela transparentně jednotlivým organizacím, nejčastěji školám a fakultám. O jejich využití není rozhodováno plošně, ale na základě potřeb těchto organizací a na základě rozhodnutí lidí kompetentních o těchto věcech rozhodovat. Na českém trhu není mnoho společností, jejichž činnost by byla pod takovým drobnohledem, jako je tomu v případě společnosti Scio.

2)   (...) Nejprve se dočítám, kdo byl v námitkové komisi. To je důležité. Napřed dva tajemníci VŠE. Budiž. Třetí je nějaký pičmulín „[jméno nebudu zveřejňovat] - řešitel NSZ v roce 2007 s výsledným percentilem 99 v testu ZSV a 93,5 v testu OSP“. (...)

Argumentace ad hominem nikdy nesvědčí o snaze zabývat se vytýčeným problémem, jako spíše ovlivnit podání informace adresátovi. Složení námitkové komise, jak bylo řečeno výše, je dáno ochotou oslovených kandidátů zúčastnit se jejího zasedání. Složení námitkové komise k prvnímu termínu NSZ odráželo právě tuto skutečnost a fakt, že tři členové zajišťují možnost o námitkách k úlohám v testech platně rozhodnout. Složení by zároveň mělo odrážet i strany, které se procesu přijímacího řízení ke studiu na VŠ účastní, Člen komise, kterého autor článku kritizuje, je zástupcem nejúspěšnějších účastníků NSZ v kombinaci minimálně dvou testů (v tomto případě testu Obecné studijní předpoklady a Základy společenských věd). Jeho výsledek v druhém uvedeném testu, o kterém autor nemluví, v kombinaci s výsledkem testu OSP, jej skutečně řadí k nejúspěšnějším řešitelům NSZ za poslední dva roky. Vzhledem k uvedeným opatřením, která společnost Scio v souvislosti s námitkovou komisí přijala, se nemusí autor obávat toho, že by se členy námitkové komise mohli stát „uklízečka od nás z baráku a zedník odnaproti“. Vždy se bude jednat zejména o zástupce vysokých škol, zástupce studentů, případně o odborníky z oblasti testování studijních předpokladů.

 

Na závěr bych rád  připomněl, že účastníci jsou společností Scio motivováni k tomu, aby se nad úlohami v testech zamýšleli. Oceňujeme, že tak učinil i autor článku a mrzí nás, že nebyl uspokojen podle svých představ. V každém případě budeme rádi, pokud se nejen on, ale i ostatní účastníci NSZ budou nadále obsahem testů zabývat. O možných problémech jsme vždy ochotni diskutovat a poučit se z nich.

 

Bohumil Kartous, společnost Scio

Jak www.scio.cz podvádí a okrádá studenty (aktualizováno)

Ondřej Kokeš, 24. 12. 2008, 01:00 v kategorii Uncategorized, štítky: ,

www.scio.cz (ano, to je název společnosti) se před nemálo lety rozhodlo převzít část české školství a mně se to nikdy moc nepozdávalo. Byla, je a asi to stále bude soukromá společnost, která nijak není podporovaná státem… sama se tím na webu chlubí. Neměl jsem na ně nikdy žádnou špínu a zároveň se snažím držet toho, že není správné kritizovat to, co člověk neokusil.

Trochu obecných informací na úvod: Scio pořádá hlavně národní srovnávací zkoušky (NSZ), které mnoho fakult bere místo přijímaček, případně k nim přihlíží. Je to soukromá firma, nijak nevázaná na stát. Hodně lidí je toho nutno využí, například teď v prosinci to psalo zhruba 4000 studentů.

Na začátek Scio pochválím. Mají pěkně zpracovaný web, vše přišlo e-mailem hned, o zaplacení jsem byl informován, přihláška jasná apod. Dokonce když jsem zjistil, že píšu na druhém konci Prahy, tak nebyl moc velký problém místo změnit jen pár dní před samotným testem. To Scio zvládlo.

Nastal den zkoušek. I já se hlásím na vysokou školu a na mou preferovanou jsou zkoušky v podobě NSZ (národní srovnávací zkoušky, takové unifikované přijímačky na VŠ). Šestého prosince jsem absolvoval první část zkoušky – test z obecných studijních předpokladů (OSP). Už během testu jsem zaznamenal, že v testu mají chybu, takže jsem si jí poznamenal, odpověděl správně a po testu se snažil nějak informovat Scio samotné. To se ukázalo jako něco nemožného.

Den po testu (v neděli) jsem si zaplatil přístup k zadání testů. 80 Kč. Mezitím jsem se dozvěděl, že za oznámení chyby v testu, která bude uznána, dostává daný člověk odměnu 2500 Kč + vrácení poplatků (pokud bude první, samozřejmě). Pěkné. Scio psalo, že další den (pondělí) v 18.00 začne námitkové řízení. Připravil jsem si tedy podklady – vypsal jsem popis problému, poznamenal si číslo otázky a nastavil budík na 17.45, abych byl včas připraven jako první „poškozený“. Co mě však překvapilo byl fakt, že už v 17.45 bylo námitkové řízení v plném proudu a já tak přišel o šanci být mezi prvními. Nehoráznost.

Menší vsuvka – kupoval jsem před lety nějaké fotbalové lístky. Bylo to stylem, že kdo první po půlnoci odeslal e-mail s adresami někam, dostal možnost koupit lístky jako první. V 0.00:01 jsem tedy odeslal e-mail a byl jsem spokojen. Lístky došly, fotbalové mistrovství (snad Evropy) bylo prý fajné. Lidé si později v novinách stěžovali, že posílali 5-10 minut po půlnoci a nic. Bože, lidi, připravenost. Tohle já znám. Proto mě Scio nasubstr(‘Basra’, 2, 3)lo.

Zpět k pondělí. Sedím tedy u počítače, celý rozrušený, že dost možná nejsem první, kdo si dané chyby všiml. I tak platím dalších 80 Kč za vznesení námitky a čekám na konec. O týden později se dozvídám výsledky. A zde přichází největší &$&@)!(@#.Nejprve se dočítám, kdo byl v námitkové komisi. To je důležité. Napřed dva tajemníci VŠE. Budiž. Třetí je nějaký pičmulín [jméno nebudu zveřejňovat] - řešitel NSZ v roce 2007 s výsledným percentilem 99 v testu ZSV a 93,5 v testu OSP“. No je to normální a profesionální? ZSV stranou, toho se to netýká. OSP a 93,5 %? To má kdekdo. Z pěti lidí co znám to mají 2. Proč zrovna ON má kontrolovat moje námitky?

Pod tímto prapodivným seznamem lidí (do kterého příště přibude jistě uklízečka od nás z baráku a zedník odnaproti) jsem se dozvěděl, že z celkového počtu 12 námitek uznali jen jednu. Z druhého oddělení. Takže jsem předem měl smůlu. Přeci jen jsem nalistoval otázku 26 a přečetl jsem si, co mi napsali. Větší snůšku nesmyslů jsem v životě nečetl. Daný inspektor nebo kdo to očividně nepochopil a tlachal nějaké blbosti. Pod toutou blitkou jsem se dozvěděl, že rozhodnutí je finální. No to mi podej koště.

Druhý den ve škole jsem vyhledal největší mozky/blázny a zeptal se jich na tu otázku (aniž bych jim říkal cokoliv jiného). Snad všichni mi odpověděli, že daná možnost splňuje zadání (viz níže). To stejné i na matematickém fóru.Vznikla mi tak škoda 2580 Kč. Teď momentálně jsem v minusu jakoby 160 Kč (80 za předběžné zobrazení zadání, 80 za námitku), ale mohl jsem mít dotované Vánoce. Houby.

V čem je tedy jádro pudla? Nebudu přesně číst všechny ti Sciácké podmínky, ale tady je podstata příkladu: Mějme panovníka, dejme tomu Otu 72. Ten vládl v letech 20-35. Znamená to, že vládl alespoň 15 let? No samozřejmě že neznamená. V testu byla otázka „Co z daného textu nevyplývá?“ a i možnost zda vládl alespoň 15 let, byla mezi nimi. Správně však nebyla.Napsal jsem tedy e-mail Sciu, že nezvládají pilotáž a už vůbec ne námitkové řízení. Neodpověděli. Opravdu chceme takovouto amatérskou, soukromou společnost nechat „řídit“ část našeho školství? Lidé často nemají na výběr, když si vybírají státní vysoké školy?

Já bohužel u Scia psát musím, takže další 2-3 testy snad nějak přetrpím. Vám ale dám radu – nad otázkami nepřemýšlejte, nejsou tam příliš chytáky. Ze 105 otázek byl jeden chyták. Jakmile se nad zadáním zamyslíte, míříte tím do pekel. Já jsem se tak díky Sciu dozvěděl, že „původní“ má význam i „předešlý, minulý“.

Amatérismu zdar a veselé Vánoce.

Aktualizace

Pod nátlakem komentujících tedy zveřejním zadání:

[...] oporu tureckého vojska. Narůstající krizi státu se pokoušel zásadními společenskými reformami zastavit sultán Selim III. (vládl v letech 1789-1807). Zvláštní pozornost [...]

Které z následujících tvrzení z uvedeného textu textu nevyplývá?

A. Odpověd první
B. Odpověď druhá
C. Sultán Selim III. vládl osmanské říši minimálně 18 let.
D. Turecko se na přelomu 18. a 19. snažilo o získání území ve střední a západní Evropě. - oficiálně jediná správná odpověď.
E. Odpověď pátá.

Má námitka:

Zde jsou správné dvě odpovědi: Jak C, tak D. Sultán Selim III. totiž mohl vládnout i 17 let. Např. pokud vládne 2007-2008, může to znamenat, že vládne jen měsíc - na přelomu. Takže pokud vládnul 1789-1807, tak mohl vládnout 17 let a dejme tomu měsíc. Ne 18 let.

Odpověď na mou námitku:

Úloha je v pořádku. O člověku, který vládne jeden měsíc na přelomu let 2007 – 2008 neřekneme, že vládl v těchto letech, ale že vládl na přelomu let 2007 – 2008. Nejedná se o vládu po celou dobu těchto dvou let, ale pouze o krátké, přelomové období. Je-li v textu uvedeno, že Selim vládl v letech 1789 – 1807, pak je dle obecného výkladu (např. viz Wikipedia) chápáno, že vládl 18 let (Selim III. vládl přesně od dubna 1789 do května 1807, tj. přesně 18 let a 1 měsíc, což z textu sice nelze vyčíst, nicméně tato informace může z textu vyplývat a toto tvrzení tedy nemůže být správnou odpovědí na otázku v zadání).

Tady to tedy máte. Černé na bílém. 

Česko-rakouské rozčarování

Ondřej Kokeš, 28. 10. 2008, 23:18 v kategorii Uncategorized,

Trochu impulzivně jsem v pátek odjel s částí rodiny na 4denní výlet. Skládal se ze dvou částí - Český Krumlov a Bad Schallerbach.

Český Krumlov je krásné město a byl jsem tam poprvé. Nic mi nevadilo a vše bylo v nejlepším pořádku. Proto jsem byl zvědav, jak dopadne druhá část výletu. V Rakousku jsem nebyl zhruba 10 let a měl jsem na něj skvělé vzpomínky. Jó jak já byl v mládí naivní :)

Byli jsme v hotelowellnessaquaparku na dvojdenní leháro. Většinu času jsem strávil v malém aquaparku, protože jsem se potřeboval odreagovat. Co mě však dožralo, byli češi.

Nejvíce jsem si oblíbil takový krátky tobogán, který se sjížděl na takové duši asi jako z traktoru. Po sjetí jste se dostali do takového bazénku, kde byla cedule v němčině říkající, že když dojedete, abyste předali duši čekajícím. To dá rozum. I bez cedule (stejně jsem jí nerozuměl) to je základ slušnosti. Ale nějak ne pro všechny. Hromady čechu okupovaly bazének. Vždy se největší nedočkavci navalili jako tsunami a začali brát všechny možné duše (bylo jich nedostatek). Ne lidem z ruky. Přimo když dojeli, tak je z duší shodili, vzali ji a utíkali nahoru. U toho všemožně pokřikovali česky.

Nějak jsem to nemohl ustát, tak jsem si dal půl hodinky pauzu od ježdění a jal jsem se řízení "dopravy". Čechům jsem bral duše z rukou a dával je lidem v řadě. Předbíhající jsem upozornil na řadu a poslal je zpět. Hodně se jich vztekalo a hulákali na mě česky, i když nevěděli, jaké jsem národnosti. Drzost maximální. Po půl hodině přiměřené agrese jsem viděl menší změny a dokonce mi někteří nosili duše sami od sebe, i když jsem nechtěl jezdit :)

Když jsem ale dnes ráno dorazil na bazén, co nevidím. Stojím si spokojeně v řadě asi 5 lidí a čekám na duši. Přijíždí skupinka 4 lidí - otec, matka, 2 děti. Otec říká "Dáme jim už ty duše?". Matka klidně odpovídá "Ještě ne, jedem". Měl jsem chuť jim přerovnat zuby.

Další kapitolou byla pomoc. Když nějaké malé dítě sotva uneslo duši, nabídl jsem pomoc. Malá hočička, která byla menší, než její nový dopravní prostředek se jej snažila vytlačit nahoru po schodech, ale nedařilo se. Přistoupil jsem a plynnou, bezchybnou němčinou jsem začal konverzovat.

"Hilfe?"
- "Ja, danke"
[...]
"Dankešön"
- "Bittešön"

Spokojená. Další na mě nahoře volala "Danke! Danke!", protože si myslela, že jsem ji poprvé neslyšel. Měl jsem radost, tak jsem se rozhodl pomoci i další beznadějné. Češce. Už jsem byl skoro nahoře, zbývaly mi poslední schody... a najednou citím tah. Tahá ze mě duši s tím, že asi stačí. Zbytek si odnesla sama. Asi se bála, že jí duši seberu a pojedou na dvou. Och jaká důvěra.

Tolik k českému rozčarování.

Rakušáci mě však taky nepotěšili. Nějak jsem se nikdy neučil německy a čekal jsem, že mi angličtina a francouzština budou stačit. Ze zhruba 15 pracovníků, které jsem oslovil, jsem uspěl u dvou. Dvou. Zbylých 13 mi nerozumělo, vůbec. Nepovažuji svoji angličtinu za špatnou, snažil jsem se mluvit pomalu. Byl jsem tedy nucen se naučit pár vět německy. Ich möchte eine wasser ohne gas.  Ani nevím, zda je správně, ale většinou fungovala. Druhou věcí bylo značení. Nikde. Nikde. Nikde nebylo značení v angličtině. Jídelní lístek, nápojový lístek, cedule, názvy, značení, návody, prospekty, NIC. Vůbec nic. Středisko čistě pro Němce?! Nechápu.

Dneska jsme daný ústav opustili a zastavili jsme se v nákupním centru opodál. Zavítal jsem do prvního krámu - edc by Espirit. Měli tam pěkné jeany pod tisíc. Nemohl jsem najít svou velikost, tak jsem zašel za prodavačkou a rovnou sem se ji zeptal "Do you speak English?". Podle gestikulace asi moc ne. Ulehčil jsem jí to, ukázal jsem na obvod pasu na cedulce, ukázal jsem na svůj pas a řekl jsem dreiunddreizig. To samé jsem opakoval pro délku s cifrou dreizig, ale i tak to pořádně nepochopila a cpala mi něco jiného. Bueh.

Zašel jsem pak do obchodu Cosmos, abych si ošahal nové MacBooky. (Měl jsem na sobě jeany, polo triko a černou vestu.). Během 5 minut za mnou přišly dvě Němky dožadující se informace o nějakém zboží :) Pomalu a jasně jsem jim vysvětlil, že německy nemluvím. Jedna na mě nevěřícne"Bitte?!", druhá se omluvila a odešla. Německy. Takže další neúspěch.

Zakončili jsme to jídlem v pseudořeckém fast foodu. Když tátá se ženou odešli přebalit mého bratra, tak za mnou přišla servírka s nějakými ožehavými informacemi. Opět jsem jí vysvětlil, že nesprechtim. A problém byl na světě, takže radši odešla, protože pantomima jí moc nešla.


Co dodat... Po dlouhé době výlet za hranice a hned takové překvapení. Co nadělám. Rakušany si připisuji do seznamu k Francouzům a Italům. Pochopim, že babička v horách anglicky umět nemusí, ale tady jsme mezi turisty.

Kam se poděli korektoři a kvalitní redaktoři?

Ondřej Kokeš, 28. 10. 2008, 22:20 v kategorii Dění na Internetu, Český jazyk, štítky: , , ,

Zahraju si na typického Čecha a zakritizuju si trochu. V tom tkví krása blogu. Nejsem za to placen (jako v zaměstnání, dostávám menší obnosy) a nemusím nijak ověřovat informace, psát spisovně a nedělat chyby. Redaktoři tištěných periodik by však měli být důslední. Když už píši něco, co si další den budou číst desetitisíce či statisíce lidí, měl bych si dát záležet.

Kapitola první: Mladá fronta

Menší nehodu při korektuře jsem již zmiňoval, ale považoval jsem to holt za náhodné pochybení. Když jsem tento týden po delší době otevřel MF DNES znovu a začetl jsem se do prvního článku v sekci Business, zarazil mne hned první odstavec. V rozhovoru s nějakým finančním poradcem je uvedeno, že se nemusíme bát, že naše vklady v bankách "jsou pojištěny na 25 euro". No to mi spadl kámen ze srdce. Mých šest stovek mám na poště v bezpečí. Ještě to je pojištěno tím, že vláda bude danou hranici zvyšovat na "dvojnásobek, tedy 50 tisíc euro". To mi je tedy pořádné navýšení. Jak se mohla taková kravina dostat do novin, to nepochopím.

Kapitola druhá: Mladá fronta na Internetu - iDnes

Z iDnesu odebírám v RSS čtečce pouze Technet. Nabízejí popis pokročilých technologií (z oblastni výzkumu/vývoje, nemyslím počitačovou techniku) velice laicky a srozumitelně. Co se jim podařilo s článkem o MacBoocích, to je nevídané. Autor píše naprosté nesmysly. Že MacBook Air v USA stojí 23 tisíc, tam se seknul jen o 15 tisíc. Že 17" MacBook Pro již není nabízen. No to je mi informace. Trocha historie - když byl pred 2 lety uveden MacBook Pro v lednu, byl pouze v 15" variantě. Větší model spatřil světlo světa až o několik měsíců později. Výrobní metody a součástky jsou někdy problém. To stejné je i teď a nejspíše se dočkáme i zredesignované sedmnáctky. Jde však o to, že stárý MacBook Pro se stále prodává, navíc má ale Full HD displej v základu a další nové parametry. Je tedy jen refreshnutý.

Redaktor navíc háže informace uplně náhodne, asi jak mu přišly pod ruku. Vše je v neuspořádaném binci a čtenář z toho má houby. Zmínit nový chipset? Novou integrovanou grafiku a její výkon (k MacBooku Air připojíte 30" displej)? Absenci FireWire (technologie Apple)? Mini Display Port? LED displeje? Ale kdeže... proč taky. Radši budeme omílat to, že MacBook nemá ExpressCard slot, který stejně nikdy neměl.

A hlavně že o svém článku pan Zahrádka napíše "Nejsem u Apple produktů nováček a článek mi přijde OK.".

Kapitola třetí: Mobility

Přesuňme se zpět k tiskovinám. Při tankování táta nakupoval něco na čtení do auta a k Mladé frontě ještě koupil Mobility (nevěděl, co čtu). Inu začetl jsem se zhruba po 2 letech do tohoto časopisu. Bylo mi z toho trochu špatně.

Aby technicky zaměřený časopis takto nezvládl pár recenzí, to jsem nezažil. Přečetl jsem si první 2 články a několik novinek. Na víc jsem neměl sílu. Nic z toho nebylo bez chyb.

  1. V novinkách nás redaktor potěší termínem přehrávač Apple nano, místo buďto iPod nano nebo Apple iPod nano. Dobře, malá blbost.
  2. Preview: T-Mobile G1, věta: Interní paměť o velikosti 256 MB možno rozšířit paměťové karty microSD. Krása. Také se dozvídám, že obchod Android Market obdoba iTunes. No to mě...
  3. Preview: Sony Ericsson Xperia X1. Dozvídám se, že Díky kovovým krytům musíme překousnout poněkud vyšší hmotnost. Jako kovové kryty jsou pěkné, ale vyšší hmotnost není díky nim, ale kvůli nim.

Chyb tam bylo opravdu požehnaně. Ještě že jsem neměl tužku, abych si je poznačil. Po přečtení článku o Xperii jsem zabrouzdal na konec časopisu (kde je mimochodem reklama na porno obsah pro telefony. Pro děti jak stvořené), zda má časopis svého korektora. Kupodivu má.

Je mi jasné, že některé chyby byly takové, že je technicky neznalý korektor neopraví, ale od toho (ne)máme kvalitní redaktory.


Nejsem korektor. Ani neumím pořádně česky. V tomto článku najdete určitě mnoho chyb a u každého článku mi píší lidé, jaké tam mám chyby. Mně to je jedno. Já to píšu pro zábavu, po sobě to mnohdy ani nečtu, protože mám stejně jen pár čtenářů. Placení redaktoři jsou ale v trochu jiné pozici a práci často odbývají. Pro zajímavost - tyto 3 příklady byly jediné věci, které jsem od v posledních dnech četl (jakožto "profesionálně" psaný obsah), když nepočítám Novinky.cz, které mají 5 chyb jen v prvních 2 větách.

Omluvte mou kritiku, ale už se to nedalo vydržet.

Nové MacBooky a MacBooky Pro

Ondřej Kokeš, 14. 10. 2008, 19:28 v kategorii Apple, Hardware, štítky: , , ,

Po skoro 3 letech jsme se konečně dočkali nové generace Apple notebooků. Sice hodně věcí vyšlo na povrch již před dnešní keynote, ale stále bylo uvedeno několik nečekaných věcí. Magazíny po celém světě právě vydávají články o novinkách, já na to kouknu trochu jinak. Co mě tedy potěšilo?

  • MacBooky a MacBooky Pro jsou si blíže - LED podsvícení, podsvětlená klávesnice (jen nejdražší MacBook), hliník, stejná tloušťka (!) - jen 0.95 inche, tedy kolem 2.4 cm
  • Nový výrobní proces - vypracování těl notebooků z celých kusů aluminia -> větší pevnost a tenčí těla. Podobně jako u MacBooku Air
  • Větší trackpad - kdo jednou pracoval na MacBooku Air, tak pochopí, že větší = lepší. Zde jsou trackpady ještě větší a to na úkor tlačítek. Celý trackpad je teď jedno velké tlačítko.
  • Žádná západka! Jestli něco miluji na MacBooku a MacBooku Air, tak je to absence západky, díky které se jednoduše otevírá. MacBook Pro měl dříve otravnou západku, ze které se navíc po čase setřela barva. Konečně je pryč.
  • Výkonná grafika. Sice příliš nepotřebuji grafický výkon, ale zlepšení oproti Intelu je markantní a navíc bez ztráty výdrže.
  • DisplayPort. Sice jeho mini verze, ale alespoň jde Apple s dobou.
  • DDR3 paměti. Sice jsou zatím drahé, ale ceny půjdou dolů, stejně jako kdysi DDR2. Nabízí sice jen mírně vyšší výkon, ale pokrok je pokrok.

Nelíbí se mi snad jediná věc - lesklý černý okraj kolem displeje notebooků. Ale to nějak oželím.
Doporučuji si prohlédnout video, kde nejen Jonathan Ive mluví o nové generaci notebooků.

MacBook Air dostal také pár vylepšení. Hlavně 120 GB SATA disk, nVidia grafickou kartu jako MacBook, DDR3 paměť a mini DisplayPort. Trackpad bohužel zůstává stejný.

Nevím jak vy, ale já se těším na hands-on zkušenosti. Přeci jen pokrok je tu obrovský a jsem zvědav, jak odpoví konkurence. Přeci jen takové vlastnosti se u dnešních notebooků jen tak nevidí.

Edit: A cena? Srovnávejte s laptopy s DDR3, LED displejem, podsvícenou klávesnicí, DisplayPortem  a podobnými vymoženostmi, ne s Acerem z ElectroWorldu.

Google Chrome - od všeho trochu ukradeno + špetka geniality

Ondřej Kokeš, 3. 09. 2008, 20:07 v kategorii Software, štítky: ,

Je tomu teď jen 27 minut, co Chrome používám, a už stejně vím, že toto bude můj defaultní prohlížeč. Používal jsem leta Firefox (před verzí 1.0) a později dalších pár let Operu. Zdaleka jsem nepoužíval všechny funkce, ale prostě to byly prohlížeče, které mi vyhovovaly. Google Chrome sebral všechny ty skvělé featury z ostatních prohlížečů a implementoval je mnohem lépe. Zde je seznam mých oblíbených (nezbytných) funkcí a jejich provedení v Google Chrome:

  • Bookmark bar typický pro Operu, Firefox i Safari. Zde se nic zvláštního zatím neděje
  • Status bar - jsem nesvůj, pokud nevím, kam link míří. Všechny ostatní prohlížeče mají velký status bar, který většinu času jen překáží. Google Chrome nabízí "pop-up" status bar, který vám sděluje informace jen v případě, že má co sdělit.
  • Tab bar. Naprosto nezbytná funkce je u Chrome mírně vykradena ze Safari. Taby při přehazovaní "kloužou" a při přetáhnutí tabu mimo tab bar se vám zobrazí nové okno právě s otevřenou stránkou daného tabu.
  • Vlastní vyhledávání. Zatímco u Opery a Firefoxe se každé vyhledávání přidává přes příslušný input na stránce, Chrome vám hledání přidá naprosto automaticky. Pohodlné, rychlé, skvělé.
  • Přidávání bookmarků hvězdičkou. Ne vždy jsem u klávesnice, abych si přidal nějakou stránku na tab bar (přes Ctrl+D). Chrome vám poskytne Firefox-like hvězdičku - jen je přístupněji v levém rohu, ne v pravém.
  • Hledání v historii přes address bar. Často se vracím ke stránkám dříve otevřeným, a hledání přes address bar vše nesmírně urychluje. Funkce známá z posledních verzí Opery a Firefoxe.
  • Ukládání hesel. Než aby na mě vyhazoval nějaká tlačítka (Opera), ukáže mi Chrome nad stránkou malý pruh s otázkou, zda chci heslo uložit (Firefox). Elegantní.

A pár věcí, které potěší

  • Privátní prohlížení aneb porn mode :)
  • Kontrola pravopisu (i českého)
  • Chytré otevírání tabů. Nejspíše vykradeno z IE7. Když jste na prvním tabu a otevřete nový tab ze stránky (z odkazu), otevře se vedle toho prvního tabu. Ne na konci.

Sice Google Chrome nabízí všechny mé oblíbené funkce, jsou i věci, které mi vadí. První z nich je, že nevidím kompletní URL, ale jen doménu xtého řádu. (například nyní je to halogan.blog.lupa.cz). Pro kompletní adresu musím kliknout (či zvyraznit přes Ctrl + L) address bar. Stačilo změnit theme Windows. Druhá věc jsou chybějící mouse gestures, které ale ani nějak neočekávám, protože nevěřím, že je mnoho běžných uživatelů (pro které je Chrome nejspíš určen) používá. Poslední věcí je absence fullscreen prohlížení. Nemám malé rozlišení, ale občas někomu ukazuji stránku a chci, aby viděl jen prohlížeč, použiji právě fullscreen. Škoda. Na netbooku to vadí o to víc.

Zkrátka a dobře... Chrome mě zaujal. Je velice rychlý, dobře nakládá s velikostí displeje a nabízí toho přesně akorát. Na netboocích to bude podle mě bomba. Jen tak dál, těším se na další verze. PS: Neberte vykrádání jako nezbytně špatnou věc. V případě Chrome je to více než dobře. 

Sedm (ne)výhod iPhone 3G

Ondřej Kokeš, 22. 08. 2008, 16:49 v kategorii Apple, Hardware, štítky: , ,

Nejprve výhody:

Displej

iPhone je vybaven obrovským 3.5palcovým (89 mm) displejem s rozlišením 320x480 s 16 milióny barev. Navíc je dobře podsvícen a podporuje více doteků najednou. Díky povrchu ze skla jej jen tak nepoškrábete.

Pamět

Jablečný telefon je dodáván ve dvou kapacitách - 8 GB a 16 GB. Naprosto dostačující pro většinu běžných uživatelů. Vhodné pro fotky, hudbu, nějaké to video, e-mail, aplikace a další.

Ovládání

Málo možností, velká tlačítka, přehledné prostředí. Toto všechno napomáhá k rychlému a bezproblémovému ovládání celého telefonu.

AppStore

Obchod s aplikacemi, které můžete kupovat jak z telefonu, tak z počítače. Instalace a aktualizace nikdy nebyly jednodušší.

Poslech hudby

Nejen, že iPhone nabízí mnoho místa pro vaší muziku, ale jako jeden z mála vám dovolí připojit libovolná sluchátka přes 3.5mm jack. Nejstandardovanější ze všech hudebně výstupových standardů. Není třeba řešit redukce, ztrátu kvality apod.

Webový prohlížeč a e-mailový klient

Obrovský displej, dobré rozlišení a k tomu rychlý a kvalitní webový prohlížeč. S ovládáním přes multi-touch se vám dostává desktop-like prohlížení na telefonu. E-maily máte také pod kontrolou, a to i ty přes Microsoft Exchange. Podpora pro otevírání MS Office dokumentů je samozřejmostí.

GPS

Sice tato funkce není žádnou novinkou, ale žádný telefon jí nedokázal tolik využít, jako právě iPhone 3G. Díky mnoha aplikacím můžete denně používat location-based programy.


A nevýhody:

Absence paměťových karet

Příjde mi to jako retardovaný argument odpůrců, ale musím jej zmínit. Sice telefon nabízí mamutí kapacitu, ale nejde nijak rozšířit.

Stále neodladěný software a absence některých aplikací

Jelikož je iPhone teprve rok na trhu, nemá naprosto odladěný firmware. Není tak stále možné vypnout automatické doplňování slov, nemožnost posílat vizitky apod.. Také jisté aplikace bychom rádi na AppStore viděli - např. TomTom či jinou navigaci, ke které není potřeba stahovat mapy.

Nenahrává video

Zatímco fotky z telefonů jsou již lepší kvality a jsou použitelné, video je na tom kvalitativně mnohem hůře. O to ale nejde - telefon máme takřka stále u sebe a je dobré mít možnost zachytit jakoukoliv situaci.

Bez podpory mass storage

Velká pamět láká k uložení větších souborů přímo na iPhone, ale to stále není dovoleno oficiální cestou.

Bez A2DP a běžných funkcí Bluetooth

iPhone obsahuje skvělou iPod aplikaci, které softwarově snad nic nechybí, ale iPhone jako takový nepodporuje přenos hudby bezdrátově do sluchátek. Zřejmě obavy z výdrže baterie. Navíc je bluetooth jen pro přenos hlasu do handsfree. Na přenos souborů ostatním uživatelům není přizpůsoben. Jaké soubory ale posílat, když nemáte mass storage? :) Smutné.

Nevyměnitelná baterie

Obětí designu se stala i baterie, která není uživatelsky vyměnitelná. Často se může stát, že při velkém vytížení vám ani ten den telefon nevydrží a nároční uživatelé by potřebovali náhradní baterii, která v rychlosti dodá přístroji život.

Místy až moc jednoduchý

Dva příklady - nemožnost vypnout doplňování slov a mazání SMS jen po rozhovorech. iPhone je uživatelsky příjemný a snaží se omezit počet nabídek na minimum, aby nezahltil jeho majitele.


Snažil jsem se být nestranný, jak to jen šlo. Hurá do mě.

Tři mobilní operátoři, tři nabídky pro iPhone

Ondřej Kokeš, 20. 08. 2008, 16:25 v kategorii Apple, Hardware, štítky: , , , , ,

Hlavu mám velkou jak pátrací balón, více jak hodinu jsem se snažil pochopit (s pomocí zákaznických linek) všechny možné nabídky tarifů od operátorů. Chystám se přejít? Ani nápad. Smlouva mi končí příští podzim, a navíc jsem spokojen. Tady jde o ostatní, protože plánuji, že se mě bude každou chvíli někdo ptát "co vybrat?". A co tedy vybrat?

Telefónica O2

Kyslíkový moloch přišel s nabídkou jako první, podívejme se mu tedy na zoubky předně. Nabízí iPhone balíčky, což jsou upravené Neony (jeho běžné tarify). Největší výhodou je, že místo klasických dat za 150 Kč (kde je FUP 150 MB měsíčně) dostanete neomezená data, která normálně stojí kolem 650 Kč měsíčně. Za 600 měsíčně tedy získáte neomezená data, 80 minut do všech sítí, přístup na jejich Wi-Fi, 20 SMS a iPhone za 6 tisíc. To vše s úvazkem na 24 měsíců. Balíčky jsou 4, více si počtěte na webu O2.

Další možností jsou dříve zmiňované Neony s úvazkem na 24 nebo 36 měsíců. Největší rozdíl je, že za 150 Kč (což je částka u iPhone balíčků již zahrnuta v ceně paušálu) navíc zde dostanete omezený Internet s FUP! Je možné využít i Internet v mobilu Plus za 390 Kč měsíčně s 500 MB FUP.  Sice můžete využít i nejlevnější tarify a získat levný iPhone, ale opravdu neomezený Internet vás přijde na zhruba 650 Kč.

Jaký je verdikt? Velice slušné. Za 600 měsíčně získáte kvalitní tarif s neomezeným Internetem a levnějším iPhonem. Pokud chcete utrácet měsíčně méně, stačí vzít nějaký Neon tarif a k němu Internet v mobilu (Plus). Věřím, že 150 nebo 500 MB měsíčně v telefonu většině lidí stačí.

Vodafone

V blogu Vodafonu se včera objevila nabídka jeho tarifů a spustila celkem zvláštní povyk. Červený operátor slíbil, že bude prodávat telefony neblokované a bez úpisu. To slíbil, ale nabídl samozřejmě i tarify. Nabizí upsáni na pouhých 6 měsíců a 5 tarifů. Ceny si prohlídněte na Mobilmanii. Běžného čtenáře trochu překvapí, že i u nejvyšších tarifů je iPhone stále celkem drahý přístroj. Člověk si musí uvědomit, že se nejedná o úpis na 2 roky. Nemůžete čekat, že budete Vodafonu platit půl roku 120 korun měsíčně a vezmete si telefon za korunu.

Naopak operátor zklamal co se týče dat. Neomezený Internet získáte za 650 Kč měsíčně a nižší datové tarify nabízí jen směšné "FUP". V uvozovkách, protože po překročení daného objemu jste automaticky účtování vyšší částku. Vodafone změnil pod nátlakem ceny a dotované přístroje jsou trochu levnější a navíc je datový tarif za polovinu - tedy 325 Kč.

Škoda, že Vodafone nenabízí i úpis na 2 roky (asi by to bylo proti jeho principům), tak by totiž telefon byl za velmi přijatelné ceny. Zklamání tedy vidím jen u dat, která mohl nabídnout trochu dostupněji.

T-Mobile

Růžový poskytovatel přišel s nabídkou jako poslední a je vidět, že iPhone tolik neřeší. Rozhodl se nenabízet iPhone s kapacitou 16 GB a žádné nové tarify nepředstavil, jen trochu překopal data. Pouze s iPhonem získáte 100 MB dat za 100 Kč bez DPH (normálně 200 Kč) a "neomezený" přenos (2 GB) stojí 399 Kč bez DPH (normálně 699).

Co se týče ceny přístroje, tak ta se odvíjí od pravidelného měsíčního plnění. Když se upíšete k T-Mobilu na 2 roky a vezmete si zvýhodněný telefon, tak musíte rok utrácet každý měsíc danou částku. V poznámce pod textem na webu T-Mobile se píše, že iPhone je výjimka - je nutno platit danou částku po celé dva roky. Nemůžete si ale tím pádem zvolit zvýhodnění tarifu - HIT. Přehled najdete v tiskové zprávě. Trochu zavádějící je fakt, že i přes zmiňovaný neomezený Internet jej ani jeden z balíčků nepřinese.


Ještě zmíním cenu pro nedotovaný přístroj, všichni operátoři je nabízejí za zhruba 12 tisíc za 8 GB model a za 14 tisíc za přístroj s dvojnásobnou kapacitou. Jediný T-Mobile nenabízí 16 GB iPhone. Prodej začne v pátek 22. srpna. O2 a T-Mobile nabízí půnoční prodej ve vybraných prodejnách. Na verdikt Vodafonu se ještě čeká.

Co se týče mne, tak já mám jasno. Zatím nic neřeším. Mám Nokii E51 asi půl roku a smlouva u T-Mobile mi končí příští podzim. Můžu tedy již v květnu prodloužit a zakoupit iPhone za 3999 Kč (minimální měsíční plnění 800 Kč). O tom, zda se tak rozhodnu, se ještě uvidí.Je možné, že jsem nějakou službu špatně pochopil, špatně popsal nebo se nepřesně vyjádřil. Dejte mi vědět v komentářích.

2 důvody, proč iPhone v ČR dle mého neuspěje… zatím

Ondřej Kokeš, 7. 08. 2008, 00:48 v kategorii Apple, Hardware, Software, štítky: , ,

Jako vždy tu máme tři tábory - příznivce (ať už skalní fanatiky nebo prosté uživatele), odpůrce (často iPhone nikdy neviděli) a ostatní, kterým je to většinou jedno a dají jen na to, co kde zaslechnou. Koho budu reprezentovat? Pesimistického příznivce.

Je tomu den, co všichni naši operátoři oznámili, že začnou jablečný telefon prodávat 22. srpna. Skvělé? Ne tak docela. Ano, po více jak roce se dostává tento, již v tuto chvíli fenomén, zajímavý přístroj, ale stále dle mého není připraven pro Česko.

Obecně lidé znalí říkají, že se nevyplatí kupovat 1.0 přístroje od Apple. Tedy nové verze jejich výrobků. Apple se často poučí z chyb a vydá lepší verzi. Může to být třeba politika prodeje (iPhone), zapuštěný jack (opět iPhone, problémy s povrchem a teplotami (MacBook Pro), potíže s korigováním teploty (MacBook Air) apod. iPhone je sice již výrobek 2. generace, ale hardware není to, co mi na něm vadí. I přes to, že Steve Jobs oznámil na WWDC 2008, že jednou z novinek je podpora mnoha jazyků, zdaleka ničemu nepomohl. Jazyků je pomálo, klávesnic podobně, ale telefon se bude prodávat v 70 zemích o mnoho mluvách. Problém? Závisí.

Pokud se jedná o zemi, kde má Apple své zastoupení - např. USA, Německo nebo Polsko, telefon má svou lokalizaci a klávesnici. Říkáte si, že to není problém, stále tu je angličtina. Ale řekněte mi - kolik procent (zejména starších) osob ve vašem okolí je ochotna mít telefon celý v angličtině? Jistě, budou neoficiální češtiny, které byly i na starý iPhone, ale dokud to nebude přímo ve firmware, nedostane se to ke 100 % zákazníků. Pokud bude lokalizaci dodávat operátor - tím hůř. Veškeré updaty se budou řešit přes něj a dopadne to tak, že tam stejně nikdo nebude chodit a nikdo nebude mít aktuální software. Toť problém #1.

Druhým problémem je samotná klávesnice. Na to, že je softwarová, píše se na ní skvěle. Je potřeba si na ní zvykat, ale poté píše člověk celkem svižně a je to celkem pohodlné. Tento problém rozeberu do více sekcí.

  • Kdo bude používat QWERTY rozložení? Kolik znáte lidí, kteří datlují na počítači pravým ukázovákem, protože ta písmenka "jsou tak nějak rozházená"? Neříkám, že to je špatný koncept. Jen že ne každému se bude zamlouvat.
  • Tlačítka jsou celkem malá a já překlepy často nedělal, ale to mám průměrné prsty. Velkoprsťáci se docela nadřou s O a P.

Poslední sekce si zaslouží vlastní odstavec. Protože člověk může natropit mnoho překlepů, Apple vybavil iPhone takovou korekcí pravopisu. Pokud napíšete slovo, které slovník nezná (ne vždy, jen když je to slovo podobné jinému), nabídne vám alternativní možnost, kterou jste mohli myslet. Protože to je podle iPhonu ta verze, kterou jste chtěli napsat, tak po tapnutí na mezerník se nabídnuté slovo samo akceptuje. Pro zrušení musíte ještě před odmezerováním zmáčknout mrňavý křížek (celkem fuška na pravý palec např.). Říkáte se - bez problému, vypnu nápovědu. Ejhle. Nejde. Oficiálne to není možné. A to není problém jen náš, ale kohokoli, kdo píše na svém legálním iPhonu svým jazykem, který není podporovaný a je nucen pokaždé rušit návrhy.

Zde je úryvek textu, který jsem dnes na iPhone 3G s firmware 2.0.1 napsal, aniž bych poslouchal návrhy:

zdravim lido, Taft be Ondra. Man we celkem conte, ale tohle psani be
hrozny. Proton klavesnice be mocfakn a pose we na no Horne rychle.
Skoda. Shad to firmware opravi. Dpufejme, prodej we blizi.

Slovník se naštěstí učí, takže když několikrát odmítnete slovo, tak si iPhone uvědomí, že opravdu chcete napsat "nic" a nebude vám do toho kecat. Ale nefunguje to na velice krátká slova. Takže pokaždé při psaní "se" budete muset zrušit "we" nebo "see". Krása, že?

Jelikož byl první iPhone distribuován jen v několika zemích, tak chápu, že Apple moc nezajímaly alternativní jazyky. Ale co teď? Se všemi těmi africkými zeměmi, východoevropskými státečky, ... Doufejme jen, že firmware s možností vypnutí autodoplňování příjde brzy.


Existuje řešení pro oba problémy - na první je neoficiální čeština a druhý popisuje pěkně Petr Mára , ale to je běžnému Frantovi prd platné. Samozřejmě, mi technicky znalí si predikci zrušíme, ale co všichni ostatní? To je ten problém. iPhone sice neuvěřitelně populární, takže řešení se najde takřka na všechno, ale tohle má být telefon pro všechny. Ne pro ty, kteří se hrabou v SSH a ručně upravují nastavení. A jelikož jsme v Česku, tak ještě několik let budeme slýchat, že iPhone je ten drahý telefon, který nejde koupit bez tarifu a neumí česky. Stejně jako někdo stále tvrdí, že hliníkový MacBook Air je kus bílého plastu (první komentář).A co nám tedy Apple nabízí? iPody česky máme. Systém česky nemáme. iPhone také ne.

Doufejme ve změnu.

Zahubí Facebook ICQ?

Ondřej Kokeš, 19. 07. 2008, 01:01 v kategorii Dění na Internetu, štítky: , , , ,

Že spousta lidí nemá ráda ICQ, je celkem známá věc. I já jsem vysadil ICQ před půl rokem, protože všechny potřebné kontakty mám na Jabberu a MSN. Jenže zde je ten problém - ne každý to má takto zařízené. I já mám některé lidi, kteří mají jen ICQ - proč také ne, proč by si měl běžný Franta uživatel instalovat nějaký složitější IM program, aby si tam dal nějakou žárovku? Všichni jeho kool kamarádi mají přece ICQ. Zde podle mého nastoupí Facebook.

Facebook jako sociální síť mám rád. Jako první síť se opravdu stává populární po celém světě. MySpace měl svůj boom, ale např. v ČR o něj velký zájem nebyl. Mám tam také účet, ale přihlásil jsem se jen jednou. Zatímco MySpace upadal, všichni se registrovali (a stále registrují) na Facebook. Všichni ti lidé, kteří mají jen ICQ, jsou teď na Facebooku a o co víc - vzdálení příbuzní, přátelé z ciziny (uživatelé MSN) a mnozí další. Konečně lidé ze všech možných koutů.

Stačí jedna chytrá a použitelná aplikace a můžeme se rozloučit s ICQ, MSN a dalšími. Nebojím se říci, že by takto Facebook mohl naprosto revolučně sjednotit všechny IM uživatele. Já osobně bych to více než přivítal. Byla by to softwarová událost posledních let.

Facebook jako takový mám rád. Konečně použitelná síť, která sjednocuje jak mé přátele, spolužáky, rodinu, tak i známe z ciziny atp. Věřím, že když se zaregistrují i zarytí odpůrci této sítě, tak zlomíme ten komunikační "blok", který byl vytvořen tím ohromným množstvím protokolů.